FIFTH ANNIVERSARY

... návštěva restaurace Oblaca v Žižkovské věži.

Minulý rok jsme s Božským oslavili výročí pět let (bože to je ale doba co?).
Na naše výročí spolu jsem se vážně moc těšila. Výročí jsme spolu slavili jen dvakrát. Ne snad že bychom zapomněli, ale máme výročí na konci června a oba jsme tou dobou jezdili na dovolené s našimi rodinami. Proto, když tento rok posunul Božský svou dovolenou o týden, abychom byli spolu, zajásala jsem. Týden před dnem D (nebo dnem V jako Výročí?) jsem začala zkoumat a pídit se po tom, co budeme dělat nebo kam půjdeme. ON mě samozřejmě děsil tím, že nic nevymyslel, nic naplánovaného nemá… dokonce zazněla i věta "My máme příští týden výročí?". No řekněte, kterou holku by to mrzelo. Pak přišel den V. přišla mi zpráva: "Vyzvednu tě v 18h, obleč se hezky, nejlíp sukně!" a já se v ten okamžik začala culit.

A culit jsem se nepřestala ani přes den ani v šest hodin, když mi napsal, že má zpoždění. Když konečně přijel a já šla ke vchodu, abychom tedy mohli odjet, stál tam s pěti obrovskými, dlouhými, bílými růžemi. Ví, jak miluji růže. Cestou na utajenou večeři Božský volal do restaurace, aby se omluvil za zpoždění a posunul rezervaci o 15 minut. Výraz na jeho tváři, když mu slečna v telefonu říkala, že rezervace neexistuje, byl vynikající. Naštěstí to během chvíle vyřešil. Později během hovoru cestou do restaurace vyšlo najevo, že rezervaci vytvořil už téměř tři měsíce dopředu, takže žádné plánování na poslední chvíli. V té době jsem ještě stále nevěděla, kam mě veze.

No a kam, že mě tedy dovezl? Zastavili jsme přímo pod Žižkovskou věží. Už jsme tam spolu byli dvakrát. Poprvé na narozeniny maminky Božského a podruhé na snídani. Takže naše výročí bylo do třetice všeho dobrého. Slečna u vchodu nám vzala sako a bundu a vedla nás ke stolu. Samozřejmě jsem doufala ve stůl u okna, ale tam je jedno kde sedíte, výhled je všude krásný.

Božský řídil, takže jsem si mohla dát něco s alkoholem. Nedokázala jsem odolat koktejlu Ruby Face. Jako neznalec alkoholu jsem poznala jen koňak a malinovou limonádu a tak jsem řekla: “Proč ne? Může to být dobré.” a taky že bylo. Dokonce drink ani nebyl v normální průhledné sklenici, ale v sklenici ve tvaru obličeje, který mi připomínal ten z Velikonočního ostrova. U jídla byl s výběrem trochu větší problém. Vše vypadalo lákavě, ale také byla všude nějaká přísada, kterou nemám ráda nebo se mi k tomu jídlu nehodila. Protože nejsem z těch, co si z jídel nechávají odstraňovat přísady. Snažila jsem se najít takové, které bude skvělé celkově. Vítězem se nakonec stalo rizoto, bohužel co vše v něm bylo si nepamatuji, ale s jistotou mohu říct, že tam byly kousky květáku, parmazán, smetana ale také rukola. Rizoto bylo opravdu výborné. Dokonce tak dobré, že jsem chtěla vylízat talíř. Božský ten šel na jistotu a dal si výborný steak s pečenými bramborami s tmavou šťávou. Normálně si dezert nedáváme, jídlo je většinou tak vydatné že není třeba, ale protože do Oblac nechodíme denně, dali jsme si jeden dezert napůl i přesto že v takových restauracích bývají malé. No jakmile nám číšník dort donesl, bylo mi jasné, že nebude problém se rozdělit ale spíš celý dezert sníst. A co že jsme to měli? Dort Pavlova - nikdy předtím jsem ho neměla ani o něm neslyšela a upřímně na mě byl příšerně sladký, ale pro ty, kterým nevadí dezert pusinky a sladké věci bude dobrou volbou.

Poslední tečkou za dokonalým večerem a skvělou oslavou byl dárek, kterým mě Božský překvapil. Dostala jsem od něj nádherný řetízek Swarovski ve tvaru srdce, to prý abych ho měla vždycky i když on nebude na blízku. Bylo mi téměř do pláče, když jsem tam seděla a přede mnou byl muž mého srdce, a i když to s ním za těch pět let nebylo vždy jednoduché, neustále mě dokáže překvapovat a dojímat.

Pro mě to bylo určitě nejhezčí výročí, jaké jsme spolu zažili, a už teď se těším, čím mě zase překvapí tento rok.

Jaké bylo Vaše nejhezčí výročí nebo rande? Napište mi do komentářů!

¨
Karol ❤️

Žádné komentáře:

Okomentovat

Thank you for your comment!