12. listopadu 2017

ROME - part. I

Jednou z věcí co bych ráda tenhle podzim/zimu stihla, byl výlet do Říma s Božským. Mělo to být naše první malé dobrodružství, které jsem naplánovala. Když pak přijde den D a vyrážím na letiště, bývám dost nervózní. Víte jak, aby vše klaplo tak jak má, aby šlo všechno v pohodě. No a hned na letišti se mi podařilo nechtěně Božského poslat na Terminál 1 místo na Terminál 2. 😃

Hned první den v Římě bylo krásné počasí. Tak jsme vyrazili ke Koloseu. Protože co si budeme povídat, když se mě někdo zeptá na Řím, okamžitě mi vyskočí Koloseum. Jen co vyjdete z metra uvidíte ho. Vím, že Koloseum je veliké, ale i tak mě překvapilo to, jak moc veliké doopravdy je. Protože po letu  je člověk vždycky celkem vyčerpaní a hladový, obzvlášť pokud vstává v pět ráno, dohodli jsme se, že prohlídku vnitřku necháme na další den. Takže jsme jen  prošli okolí. Našli, kde se dají koupit lístky dovnitř, udělali pár fotek a hned potom vyrazili na jídlo. Přesně jsme udělali tu chybu, kterou lidé čekají od turistů. Jít do nejbližší restaurace, kde si za jídlo připlatíte klidně i 4-5 euro.

Druhý den po deštivém dopoledne na hotelu jsme vyrazili na naší první zastávku Cirkus Maximum. Na místo, kde kdysi závodily koňské povozy. Byla jsem trochu zklamaná přiznávám, člověk od toho čeká víc než pár kamínků a jednu věžičku. Po cestě do centra pak byla také ústa pravdy a tibetský ostrov Isolu. Jsou to zajímavá místa o kterých moc lidí neví. Cestou k památníku Viktora Emanuela II je mnoho malých uliček, ve kterých najdete malé obchůdky ale také bistra občerstvením za rozumné ceny. Jako svačina ideální. Návštěva samotného památníku byla také zážitek. Památník V. Emanuela II je obrovská krásná  stavba, která je 70 metrů vysoká, 135 metrů široká a 130 metrů dlouhá. Prostě obrovský monument s velikými sochami, spoustou schodů a nádherným výhledem. Je tam také možnost si koupit lístek asi za 10 euro na úplnou špičku monumentu. My si ho nekoupili, protože ten den ráno pršelo a všechno to tam klouzalo. Po všech těch schodech nám vyhládlo a vyrazili jsme na oběd. Po obědě následovala cesta k Fontáně di Trevi, kam můžete hodit minci pro štěstí. Následovalo hledání Pantheonu a známého náměstí Navona. Pak se nám povedlo tak trochu se ztratit a hledat metro na mapě. To bylo těžké, protože označení metra M v mapě znamená také zastávku autobusu. Nakonec, když náš plán najít metro selhal, šli jsme nejbližší cestou na Andělský hrad s krásným mostem a od něj rovnou k Vatikánu k bazilice Sv. Petra. Musím uznat, že takovou frontu lidí bych rozhodně nečekala. Po zastávce na italskou zmrzlinu s výhledem na Vatikán, stačilo jen najít cestu a vyrazili ke španělským schodům. 

Ve středu jsem měla naplánované jen 4 věci, ale i tak nám to vyšlo na celý den. Naplánovaný byl totiž vnitřek Kolosea, Forum Romanum, Palatino a Kapitol. Naproti Koloseum jsou stánky, ve kterých se dá koupit lístek na všechny 3 místa (Vnitřek Kolosea, Palatino a Forum) Pozor dá se platit jen kartou. Hotově musíte vystát frontu přímo u vchodu do Kolosea a ta je často mnohem delší. Díky tomu že je Česko členem EU a je nám mezi 18-25 lety měli jsme možnost si koupit zvýhodněné vstupné za 7,50 euro. Pak už jen stačilo projít kontrolou a byli jsme uvnitř. Co vám budu říkat. Zatím v žádném městě, kde jsem byla, na mě historie nepůsobila tak jako Římě. Koloseum je naprosto neuvěřitelné a okolí je úžasné. Každé euro i každá minuta stojí za to vidět. Kdo neviděl neuvěří a rozhodně by se měl jet podívat. 

Poslední večer v Římě mě můj Božský pozval na romantickou večeři do krásné restaurace mezi Koloseem a Památníkem Viktora E. II. Měli jsme Aperol a úžasné jídlo. Já měla moje milované lasaně, Božský pizzu Margaritu a jako zákusek nám objednal italské tiramisu. Ještě teď když na to pomyslím sbíhají se mi sliny. V ten moment, když jsme večeřeli, mi bylo jasné, že jsem se neměla čeho bát, protože všechno dopadlo nad mé očekávání. Všechna ta panika před odletem, byla naprosto zbytečná. Cestování s někým koho máte rádi a na koho se můžete spolehnout je rozhodně lepší než cestování osamotě. 

Teď když jsem zpátky v Praze, přemýšlím nad tím, že si sepíšu seznam míst/ měst/ zemí, které bych chtěla vidět. Měli byste zájem o takový článek? Dejte vědět do komentářů. 

1.DEN - pondělí

 

2. DEN - úterý

 
 

3. DEN - středa


Karol ❤

5. listopadu 2017

10 WINTER WISHES


Během jara si vždycky do diáře píšu seznam věcí co chci stihnout to dané léto např. tohle léto chci vyrazit na dovolenou konečně bez rodičů, chci vidět vyhlídku Máj a tak dále...
Na konci léta je vždycky hezké projít si ten seznam a zjistit co všechno se mi povedlo a nebo naopak nepovedlo (to si většinou přesunu na další rok). Když splním alespoň polovinu věcí ze seznamu, dá se považovat léto za úspěšné.

Proto jsem chtěla sepsat dalších 10 věcí co chci stihnout do konce zimy a protože vím, že v zimě většinou bývá ošklivo nesnažím se plánovat výlety venku, ani nic drahého, protože Vánoce už se pomalu a jistě blíží.
Seznam si dělám taky proto, že když pak mám s přítelem nebo kamarádkami volný den a říkám si co bych mohla dělat jen kouknu na seznam, které věci by se pro ten den hodily nebo šly podniknout v ten den. Mám pak prostě nápady na výlety napsané na jednom místě a pak už jen stačí vybrat nejlepší aktivitu nebo výlet a je to.

A co je tedy letos na mém seznamu 10 věcí? 

  • Ráda bych měla všechny vánoční dárky koupené už na konci listopadu (max. začátek prosince).
  • Chtěla bych se podívat do Říma s Božským.
  •  Jeden den bych ráda strávit jen v posteli sledováním filmů s čajem a chlupatými ponožkami
  • Rozhodně bych jela ráda na víkend lyžovat.
  • Tradiční vánoční procházka Prahou s trdlem nesmí chybět.
  • Chtěla bych si dát ve Starbucks jedno Pumpkin spice latté (jediné kafe které mi tam chutná) a v Costa coffe jejich Perníčkové latté s malým perníčkem nahoře.
  • Pokusím se upéct dobré vanilkové rohlíčky. 
  • Koupím si palčáky a jednu velikou šálu.
  • Přeji si vidět vánoční trhy mimo Prahu (jiné město v české republice nebo zahraniční).
  • Musím si dodělat řidičák.
Děláte si také nějaký takový seznam co chcete stihnout? Co plánujete na tento podzim a zimu?
Karol ❤

29. října 2017

MÁJ


Jeden z výletů, který jsem už dlouho chtěla uskutečnit je výlet na vyhlídku Máj. Známou pro svůj úžasný výhled na Vltavské údolí a na meandry (zákruty) řeky Vltavy. Ale co mě na vyhlídce tak lákalo? Přiznávám, že z velké části mě tam lákaly krásné fotky, které jsem viděla na Instagramu, ale také to byla pohoda vyzařující z fotek.

Jednou v létě mě Božský vytáhl z Prahy a jeli jsme jeho autem k vesničce jménem Teletín, u které Máj leží. Zaparkovali jsme na malém parkovišti těsně před vesnicí a vydali se do kopce podél dřevěných cedulí, které vás mají nasměrovat na vyhlídku. Je to asi kilometr a mohli jsme jít asi 10 minut, než jsme došli na vyhlídku.

Na Máji to v reálu vypadalo nádherně stejně jako na fotkách. Krásný výhled, příroda všude kolem, klid a ticho vyzařující z každého kousku. Bohužel co vám fotky ale neukážou je to, jak se někteří lidé chovají k tomuto místu. Nechávají tam válet flašky od piva nebo PET lahve. Někteří lidé by se nad svým chováním měli opravdu zamyslet, pokud chceme taková krásná místa zachovat pro další...
Když ale pominete, můžete si vychutnat krásu tohohle místa. A tak jsme se mohli s Božským na chvíli zastavit a užít si klid, který tam na vás působí ze všech stran. 

Cestou zpátky do Prahy jsem si prohlížela fotky z foťáku a i ty z mobilu a říkala jsem si, jestli na mě to místo působilo tak tichým a uklidňujícím dojmem jen proto, že bydlím ve městě, kde furt něco troubí, zvoní nebo bouchá nebo je to to kouzlem toho místa. Doufám, že se tam ještě někdy vrátím.
Byli jste taky na Máji a nebo máte tipy na vyhlídky v České Republice, které stojí za to vidět? Dejte mi vědět do komentářů.

Karol ❤


22. října 2017

CLOUDY AFTERNOON IN THE CENTER


Praha je krásné město, kterým se ráda procházím ať už je slunečno nebo pod mrakem jako tomu bylo tento pátek. Ze začátku se mi na procházku moc nechtělo. Vypadalo to na déšť i když na předpovědích nic nepsali. Nakonec jsme se ale rozhodli jít a udělali jsme s Božským dobře. Byl pátek odpoledne a bylo všude hodně lidí ale to se dá od centra čekat. 
Celou procházku jsme začali obědem U Fleků a potom jsme vyrazili na výstavu Teniskology. Ta mě trochu zklamala, nevím jestli jsem od ní čekala moc nebo si představovala něco jiného, ale nebyla jsem z ní nějak nadšená a protože jsme nechtěli ten den zakončit jen tou výstavou, šli jsme do centra.

První zastávkou bylo mé oblíbené trdlo. U Karlova mostu je jedno z nejlepších zdobených trdel v Praze. V Good Food mají výborné trdlo se šlehačkou a jahodami ale tentokrát jsem chtěla vyzkoušet něco jiného a zkusila jsem Chimney King (vanilková zmrzlina, oříšky, brownie, slaný karamelový a čokoládový toping) pro jednoho je to až moc velká a sladká bomba, ale když jsme na to byli dva dalo se to zvládnout. Bylo výborné, ale jak je asi logické nejde mít teplé trdlo a v něm studenou zmrzlinu, proto mi asi více chutnalo jen to s jahodami, které zůstalo přeci jen trochu teplé.
A po takové sladké náloži jsme se museli projít. Proto jsme šli na Karlův most k soše štěstí a dál kolem Vltavy k Národnímu divadlu.
Sice to byl zamračený den, ale nenechte si zkazit náladu počasím, přece i když nesvítí sluníčko nemusíme být zalezlí uvnitř nákupních center nebo doma. To si nechte na deštivé dny, které se k nám každým dnem blíží. Na každém dni hledám vždycky jen to dobré a jinak vás dožene podzimní deprese a to snad nikdo nechce.

Jak bojujete proti podzimní depresi vy?

/ Kabát - ONLY / Mikina - GAP  / Boty - Adidas NMD R1 White & Ice Pink /

Karol ❤

15. října 2017

21st BIRTHDAY

Nedávno jsem oslavila dvacáté-první narozeniny jupí. V USA bych byla oficiálně zletilá.

Ten den začal tím, že mi ráno mamka udělala snídani a dostala jsem krásné růžové balónky a příspěvek na dovolenou (Protože co je lepší než příspěvek k tomu někam vycestovat? Podle mého názoru jeden z nejlepších dárků). Po obědě jsem dostala výborný dort ze Světozoru, čokoládový s pomerančem ... úžasný!

Odpoledne ke mně přijel Božský, aby mi dal dárek a mojí oblíbenou rudou růži. Vzal mě na Zličín na motokáry. Mohli byste říct, vzít holku na narozeniny na motokáry? To nejsou ideálně strávené holčičí narozeniny. Opak je pravdou! Víc jak měsíc jsme se s Božským bavili o motokárách a nemohli jsme najít čas na to abychom jeli. Byla jsem z toho smutná, protože jsem měla pocit, že mě tam nechce. Ale on si to jen šetřil na moje narozeniny aby mě překvapil. Když jsme dorazili na místo, musela jsem se přihlásit do systému a pak jsme jen dostali pořadové číslo a čekali na naši jízdu. Po krátkém úvodním infu nás posadil personál do motokár a vyjeli jsme. Přiznám se, že mi to ze začátku vůbec nešlo ale po pár kolech jsem přišla na ten "fígl" jak na to. Samozřejmě na Božského jsem úplně nestačila a skončila jsem poslední.
Po mém skvělém sportovním výkonu (celé samozřejmě v uvozovkách) jsme vyrazili na večeři, která byla  také překvapení. Navštívili jsme restauraci Klášterní Šenk. Objednali jsme si Grilovaná kuřecí křídla, Žebra a chleba (ke kterému jsme dostali tvarohovou a rybí pomazánku). Jídlo bylo výborné a bylo toho opravdu hodně. Samozřejmě v duchu dvacátých-prvních narozenin a americké zletilosti jsem si objednala víno. Víno i jídlo bylo moc dobré a rozhodně to nebyla má poslední návštěva v šenku.
Po večeři jsme byli tak nacpaní, že se nám už nic moc nechtělo, ale i tak jsme se rozhodli vyrazit do centra na procházku a ještě že jsme šli. Noční Praha je krásná, sice trochu nebezpečná ale krásná. Dokonce se vás pár černochů zeptá jestli se máte fajn, nebo jestli je vám fajn. Šli jsme Pařížskou až na Karlův most, kde jsme chvíli poslouchali muzikanty co tam hráli a povídali si. Procházku jsme zakončili Trdlem s jahodami a šlehačkou a jako bonus, protože jsem měla narozeniny jsem dostala velikou prskavku.

Byl to kouzelný večer a jsem si jistá, že to byly jedny z mých nejlepších narozenin, které jsem zažila a doufám, že ty další budou ještě lepší.!
Karol ❤